Víte, jaká je největší bankovka světa?
Nemyslím
o její velikostí – že by se Vám nevešla do peněženky.
o ani její hodnotou – že byste za ni koupili vilu od Rotchilda.
Myslím,
o číslem na ni napsaným.
Je to dolar.Přesněji řečeno bankovka, v hodnotě sto biliónů dolarů. Nebouchla jsem se do hlavy tupým předmětem. Mám na mysli dolar státu Zimbabwe. Pokud bych měla to štěstí a do tohoto afrického státu se dostala, asi bych si uvedenou bankovku nechala jako suvenýr. Její hodnota, v přepočtu, je totiž tak neuvěřitelně nízká, že bych ji mohla přivézt na památku i svým známým.
– Je to třicet dolarů amerických anebo šest set korun českých.
S prací, jako bez ní
Už jednou bylo Zimbabwe v podobné situaci, a tak přidávalo nuly a přidávalo, až nakonec škrtlo deset milionů. Stalo se něco, čemu se u diet říká jo – jo efekt. Nejprve to mělo kýžený efekt, ale pak klesli ještě níže.
Proč tomu tak je?
· Země se potýká s mnoha problémy, které jsou pro ně těžko řešitelné.
· Mají nedostatek potravin – masa, mouky i pohonných hmot.
· Dále má Zimbabwe kritické procento nezaměstnanosti.
– Celých osmdesát procent.
– V tomto případě je to ale tak trochu začarovaný kruh.
– Ten, kdo pracuje a vydělá si, stejně si za tak mizerný plat nic nekoupí.
– Je na tom, jen o maličko lépe než nezaměstnaný.
Proč zimbabwská vláda přistoupila k tomuto mnoha nulovému kroku?
· Chtěla zajistit veřejnosti přístup k financím.
· Předpokládala, že se postupně dostanou do oběhu všechny bankovky a země se bude pomalu zvedat ze dna.
· Proto ani neurčila pro banky limity.
– A ty okamžitě nahlásily nedostatek hotovosti.
– Takže mohla být vláda spokojená.
– Do oběhu se dostaly opravdu všechny bankovky.
– Jen to nějak nepřineslo očekávaný výsledek.
Za tuto nedobrou situaci, viní obyvatelé Zimbabwe svého prezidenta, Roberta Mugabeho.